DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Historie obce
 Historie obce
 
 
Z historie závodů a provozoven v Hrušovanech u Brna
 
 Hrušovany u Brna patřily v minulosti k nejprůmyslovějším obcím okresu Brno-venkov. V závodech i provozovnách pracovali místní občané.  Mnoho pracovníků ze širokého okolí za prací do Hrušovan u Brna dojíždělo. 
                                                                                                                                                                                     
 
 
             
      Cukrovar (Rohrbacher Zuckerrafinerie Akc. Geselschaft) 
                                                                   
Továrna byla dokončena v roce 1882 a patřila německým akcionářům. Pracovalo zde 700 dělníků a 20 úředníků. Denně se vyrábělo  1950 q bílého cukru. 11.listopadu 1915 vznikl oheň v cukerním mlýnu a celý cukrovar do základů vyhořel.
 Nová budova byla vystavena podle návrhu Adolfa Loose v roce 1916. Na stavbě pracovalo 600 srbských a ruských válečných zajatců. Byl to největší a nejmodernější cukrovar v českých zemích. Vyráběl se zde moučkový cukr, krystal, kostky a cukerní homole. Cukr se vyvážel do Německa, Švýcarska, ale i do zámoří. 
Kampaň trvala 6 až 12 týdnů a pracovalo zde až 1200 dělníků. Stálých zaměstnanců bylo 105 a 20 úředníků. 
K 1.říjnu 1928 obdrželi zaměstnanci výpovědi a v roce 1929 byla výroba cukru definitivně zastavena.Část budovy byla později pronajata firmě Moragro, která zde zřídila sklad obilí. V roce 1940 německé úřady rozhodly zabrat budovu pro vojenský sklad.                             
 Nová budova cukrovaru postavená   roce 1916.                                    Budova cukrovaru postavená v .1882 , v r.1915     Firemní značka hrušovanského
                                                                                                                 budova vyhořela.                                                       cukrovaru
 
 
 
 
Dřevospoj
 
Výrobní družstvo bylo založeno v Hrušovanech u Brna 1.10.1948 a mělo 18 členů. V roce 1958 došlo ke sloučení s družstvem Dřevospoj Břeclav a Hrušovany u Brna se staly jeho  provozovnou 04, ke které patřily pracoviště Blučina a Popice. Z převážné části výroby převládala inviduální výroba nábytku tj. zařízení restaurací, hotelů, zasedacích a spolkových místností a výroba pro obyvatele /okna,dveře,vrata /. V r. 1957 mělo družstvo 80 členů  s roční výrobou zboží za 3 352 212 Kčs. V r. 1973 zaměstnávalo družstvo  52 pracovníků, kteří vyrobili zboží    za 5 700 000 Kčs. Pro obyvatele se vyrobilo zboží za 700 000 Kčs. Družstvo ukončilo svoji výrobu v roce 1991.
         
  Bývalá výrobní budova v roce 2007              Bývalá prodejna Dřevospoju                          Uvnitř provozovny  
 
 
                   JZD Hrušovany u Brna
 
V roce 1953 vznikl přípravný výbor JZD, jenž se po půl roce rozešel. Počátkem roku 1957 bylo Jednotné zemědělské družstvo uvedeno opět v činnost jako JZD prvního typu. Hospodařilo na rozloze 475 ha orné půdy.
V roce 1974  zemědělské družstvo společně s JZD Vojkovice a JZD Blučina vytvořilo velký celek s názvem JZD Jaslo se sídlem v Blučině.
V roce 1993 bylo založeno samostatné Zemědělské družstvo Hrušovany u Brna. Jeho 14 členů obhospodařuje 560 ha orné půdy.
 
Rok                                       1962       1965       1971                      Zemědělci pěstovali cukrovku, brambory a jiné plodiny.
 
Počet členů                         130         125         122                         V roce 1964 byl založen jabloňový sad o velikosti 3,3 ha a meruňkový o výměře 3 ha.
Orná půda (ha)                   577         579         558                          V roce 1968 broskvový sad Na terasách o výměře 3 ha.
Hovězí dobytek (ks)           438         436         192                          Vinice byly vysázeny na výměře 18,55 ha.
Vepřový dob. (ks)               672         708       1408
 
 
 
Pšenice výnos (q/ha)         30,0        21,7         36,9
Ječmen (q/ha)                    30,7       20,0        24,6                
 
                                       
  Budovy družstva
 
 
 Kamena
 
 Po opravě válkou značně poškozené tzv. Pruklovy cementárny byla v původních prostorách zahájena družstevní výroba cementářského zboží. Později zde vznikl závod Kamena, lidové družstvo cemento a kamenosochařů v Brně, závod Hrušovany u Brna. Další přístavba objektu a nové stroje znamenala zvýšení výroby. Sortiment zboží: kabelové tvárnice pro elektrofikaci železničních tratí, pro zemědělství pařeniště, sloupky na vinice, zkruže na studny, stokové žlábky a jiné. V roce 1970 bylo vyrobeno betonářské zboží za 7 830 000 Kčs. V roce 1973 se zvýšila výroba zboží na 9 544 000 Kčs.V zakázkách pro obyvatelstvo bylo vyrobeno v roce 1970 zboží v hodnotě 1 813 000 Kčs. V roce 1973 bylo vyrobeno zboží za       2 098 000 Kčs.Závod zaměstnával 44 až 62 pracovníků.
 
     
 
 
 
 
Moragro - výrobna krmných směsí  
     
       Provozovna započala výrobu v roce 1945 a patřila závodu Moragro Brno.   V roce 1958 se stala samostatnou výrobní hospodářskou jednotkou "Moravské výrobny krmiv", Praha.V roce 7196 byla výrobna začleněna pod vedení ZNZZ Brno, Kotlářská 53. S malým počtem pracovníků a na základě nejnovějších poznatků vyráběla bílkovinové koncentráty, kompletní krmné směsi sypké nebo granulované, doplňkové směsi , vše pro hospodářská zvířata. Za rok se vyrábělo v průměru 3806 vagónů krmiv. Dnes se již v prostorách bývalé výrobny krmiva nevyrábí. Dnes jsou zde sklady Zempo- market.
 
               
              Budova Moragra
 
 
 
 
  Porobeton
 
Usnesením vlády z roku 1966 bylo rozhodnuto vybudovat nejmodernější závod na výrobu porobetonových výrobků v republice. Závod se začal koncem roku 1970 budovat a stal se  součástí n. p. Prefa Brno.
      S výrobou porobetonových tvárnic začal v roce 1976. Výroba se musela vyrovnávat s potížemi hlavně v oblasti technologie výroby (nevhodná kvalita písku). Výrobní kapacita v 80. letech 20.stol. činila 225 tisíc m3 porobetonu za rok, její hodnota byla 78 mil. Kčs.  
      V závodě v té době pracovalo 257 pracovníků. Po roce 1990 převzala závod nová společnost Ytong. Počátkem roku 2004 vznikla nová společnost Xella Porobeton CZ s. r. o. 
 
 
                                          
 
 
 
 
 
Sklad mýdla (mydlárna) 
 
  V roce 1955 byly v obci na ulici Žižkova postaveny budovy skladu provozovny Drogerie Jihlava, závodu 06-81 Brno, Lidická 2. Distribuční závod zásoboval mýdlovými, namáčecími a čistícími prostředky okresy Brno, Brno-venkov, Blansko, Vyškov. Těžká manuální práce byla později nahražena úplnou mechanizací skladu. Veškeré zboží bylo uloženo na paletách a manipulace prováděna pomocí vysokozdvižných vozíků. Sklad mýdla zaměstnával 15 pracovníků.
    V současné době v prostorách bývalého skladu mýdla sídlí firmy: Termok s.r.o. - výroba atipických oken, Prosam a Visibox.
 
                                               
 
 
 
 
 
 
 
Svit, n.p. Gottwaldov závod Hrušovany u Brna
 
  Koncem roku 1957 otevřel n.p. Svit Gottwaldov v obci nový závod. Z počátku byl utvořen provoz na výrobu kopytových a napínákových krychlí se stolařskou dílnou.
        V r. 1958 vznikl další provoz - výroba kožené a textilní obuvi. Závod byl v r. 1974 převeden pod nár. podnik Závody G.Klimenta, Třebíč - Borovina.
   V r. 1958 bylo vyrobeno 1 687 000 párů obuvi. V r. 1967 už 10 300 000 párů a v r. 1986 10 634 000 párů obuvi. Celkem bylo za třicet let vyrobeno 276 miliónů párů obuvi v celkové hodnotě 6 592 000 Kčs.
        Závod vytvořil pracovní příležitosti hlavně pro ženy v domácnosti. Praci zde našli i dojíždějící dělníci ze širokého okolí. V r. 1958 zde pracovalo 531 zaměstnanců, v r. 1967 1467 pracovníků, v r. 1975 2 255 pracovní-ků a v r. 1986 2 025 pracovníků.
  Závod, který patřil k největším v okresu Brno-venkov, ukončil výrobu obuvi v r. 1998, kdy Dnes v prostorách budovy zde pracovalo jen 300 zaměstnanců.
Dnes jsou v prostorách budovy menší provozovna a skladové prostory.
 
 
 
 
 
Štěrkovny a pískovny - provozovna Hrušovany u Brna
 
    Červené vrchy - místo, kde se těžil písek ručním způsobem, patřilo soukromníkovi. V roce 1949 převzal těžbu Komunální podnik - výroba stavebních hmot. V roce 1952  pokračoval v těžbě n.p. Štěrkovny a pískovny, Olomouc. Zpočátku se nakládaly 4 vagóny, později až 18 vagónů denně. V roce 1959 - 1960 byla postavena násypna (bunkr), z kterého pomocí pásového dopravníku se prováděla nakládka vagónů. V roce 1959 byla zavedena těžba písku bagrem s obsahem lžíce 1m3 . Tímto byl provoz plně mechanizován. V roce 1972 činila roční nakládka 27 000
 vagónů - to je měsíčně 2 300 vagónů. Denní průměrná těžba byla 70 vagónů. Pracovalo zde 14 pracovníků. Pískem naše provozovna zásobovala celou Moravu a Slovensko. Firma Agro a.s. Brno Tuřany pokračuje dále v těžbě písku.
   
                                                                   
                  Bývalá nakládka písku na žel. vagony
 
 
 
 
                                                                                 Výzkumný ústav základní agrotechniky
 
    Ústav základní agrotechniky, který v obci působil od roku 1965, zde začínal s prvními polními pokusy. Patřil Čes. akademii věd v Praze-Ruzyni. Od 1.ledna 1969 se ústav přejmenoval na Výzkumný ústav základní agrotechniky. Pracoval na výměře 33,49 ha zemědělské půdy. Pro studium závlahové agrotechniky vlastnil pracoviště o výměře 15,36 ha v Pohořelicích a pro ostatní obory pracoviště v Ivanovicích na Hané. Posláním ústavu bylo komplexní řešení soustav hospodaření na půdě v celém rozsahu rostlinné výroby - od zpracování půdy až po sklizeň v různých ekologických podmínkách. V ústavu bylo zaměstnáno 135 pracovníků, svoji činnost ukončil v devadesátých letech 20.století.Dnes zde je firma BKE a.s. - vývoj, výroba a servis spínacích zdrojů.
 
                                                                                     
                Vstupní prostor do výz. ústavu                                                                             Areál Výzkumného ústavu základní agrotechniky
 
 
 
 
 
       
                            Hrušovanští a volný čas
 
  Kino
 
Velkým kulturním skutkem TJ Sokol bylo v r. 1925 vybudování kina „Hvězda“ v sále místní sokolovny.  Prvním vedoucím kina byl pan Antonín Veselý. Kino se brzy stalo kulturní událostí v obci. Promítalo se pro dospělé, děti i školu.  Z počátku se hrálo pouze v neděli a ve svátky, později ve středu i v sobotu. O promítání byl tak velký zájem, že pořadatelé byli nuceni prodávat v neděli dopoledne vstupenky v předprodeji.  Návštěvníci kina nebyli jen hrušovanští, ale i občané z okolních obcí.
Pro rozvoj kina bylo důležité zvukové zařízení, zakoupené v r.1931 v hodnotě 46 000 Kč. Hrušovanské kino bylo první ozvučené v celém hustopečském okrese. Vedoucí kina si své návštěvníky velice považoval a v r. 1931 se poprvé promítalo na hřišti sokolovny. Tímto jsme se stali průkop- níky pozdějších budovaných letních kin. V letech 1939-45 byl správcem kina pan Jokver Karel, který se značně podílel na výstavbě a zvelebení kina, v kterém se odehrálo přes 300 představení. V dalších letech vykonávali funkci vedoucího kina: Lang Z., Celnarová M., ing. Šandera E., Langová J. a Hýsek Jar., který se svými spolupracovníky úspěšně vedl i provoz letního kina.  
V roce 1975 bylo uvedeno do provozu letní kino, kde se od r. 1983 konal „Filmový festival pracujících“. Provoz stálého kina byl ukončen v r.1989,  stejný osud potkal i letní kino, které bylo uzavřeno v roce 2004.  
 
 
                                                                       
                                                                                     
                Filmy se promítaly v sokolovně                                                                                  Letní kino v roce1975          
 
 
 
 
  Loutkové divadlo
 
Počátek jeho činnosti můžeme zaznamenat od roku 1912, ale velké loutkové divadlo se začalo hrát, až se dostavěl malý sál v sokolovně v r.1933. Zde bylo vybudováno nejdříve malé, později velké jeviště, které bylo odděleno dřevěnou posunovací oponou, kterou vytvořily Z. Koníček, V. Cetl a V. Blažek.
Představení se hrávala dvakrát za měsíc v neděli odpoled- ne. Na představení přicházelo 150 až 260 malých diváků, někdy i v doprovodu dospělých. Těšili se na pohádkové příběhy svých loutkových hrdinů - kašpárka, Kalupinky, krále, princezny a zvláště na velikého draka, kterému svítili hrůzostrašně oči a někdy i z jeho tlamy vycházel kouř. Svým dřevěným kamarádům posílaly děti svá psaníčka.
      Loutky byly shora vedené a dosahovaly výšky 45 cm. Pro loutky šily oblečení sl. Koláčková, Celnarová a Kuspišová. Malované kulisy zhotovoval L.Koláček. Drobný nábytek a jiné věci zhotovoval L.Veselý. Technické záležitosti měl na starosti J. Kubíček.
Jako loutkoherci zpočátku vystupovali A. Veselý,J. Homola, M.Blažková, L.Koláček, J.Matal, V.Blažek , později J. Suský, Šikulová, Gärtner a mnoho dalších. V roce 1964 odchodem starých členů souboru loutkové divadlo zaniklo.
 
 
 
 
Úroveň loutkového divadla a jeho jednotlivých představení byla velká. Největší odměnou pro loutkářský soubor byly děti, které prožívaly bouřlivě příběhy svých hrdinů.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     
                                                                                                                                                           
  Hrušovanské hody
 
Naši předci vítali každou příležitost pobavit se,   zatančit si. Na různé plesy, ostatky, vinobraní, tancovačky se mladá chasa scházela na zahradě radnice, v sokolovně, v Lidovém domě a v hostinci  u Láníků. Nechyběli zde ani panimámy a hospodáři, kterým neuniklo nic z dění na parketu a měli dosti času na popovídání si o všech novinkách v obci.
 
Celá dědina se ale nejvíce těšila na hody. Začínaly velkým gruntováním domácností, líčením domů. Chystalo se slavnostní pohoštění.V obci se slavily hody dvoje:
Malé hody - vždy třetí neděli a pondělí
v srpnu (vysvěcení zvonice na svátek Nanebevzetí Panny Marie), pořádala je TJ Sokol.Císařské hody - Josef II. nařídil slavit jednotně
posvícení (hody) třetí neděli v říjnu a pořádala je TJ Orel. Mladí připravovali sály, zahrady na zábavy a nacvičovali předtančení Moravské besedy.                                                                                                              
                                                                                 
     
     
 
  Knihovna
 
V říjnu 1920 byla ustanovena místní knihovna. Podle zápisů ze schůzí obecního výboru si čtenáři půjčovali knihy již před rokem1900  v ulici Havlíčkové č.88 (dnes zde stojí mateřská škola). Odtud se knihovna stěhovala do staré školy na ul. Masarykové. Po rekonstrukci  MNV v r. 1958 byla otevřena v prvním patře nová místnost knihovny. V roce 1991 se knihovna přestěhovala do uvolněných prostor bývalých jeslí. Po čtyřech letech opětovné stěhování do suterénu téže budovy.  V roce 2005 dostala knihovna zasloužený dárek v podobě nové budovy knihovny na ulici J. z Poděbrad.
 
Rok počet čtenářů počet svazků počet vypůjč.knih
1923  68    
1924       1 600
1939  34     948   1 172
1958     1 762   2 664
1989 486   9 691 31 649
2004 480 11 700 12 688
 
 
                                                                           
 
                       
 
Knihovna v budově MNV                                    Knihovnice Alena Kališová       Knihovník  J. Weiser                                     Nová budova knihovny
 
 
 
   
  Ochotnické divadlo
 
Za svého působení v obci  spisovatel Alois Mrštík ( učil zde v letech 1882 – 1884)  začal hrát s místní Omladinou v sále  na radnici divadlo. V roce 1912 se zakládaly tělocvičné jednoty Sokol a Orel. Obě  měly  své divadelní odbory,  které s úspěchem uvedly mnoho divadelních představení. Ve 20.letech minulého století vznikl i divadelní odbor v místním cukrovaru.
 V TJ Orel neúnavným režisérem a organizátorem kulturních akcí byl pan Pokorný. Později jej nahradil Emil Plavec. Neúnavnými  členy divadelní skupiny v TJ Sokol byli paní Kuspišová, Karel Pachl, Ludmila Doležalová a jiní.
Během 2.sv. války se divadelní představení hrála v sále restaurace U nádraží. Hráli zde společně herci z obou tělocvičných  jednot. Po válce pokračovala divadelní představení pod různými pořadateli v sále sokolovny, až
v  60.letech  min. století skončilo ochotnické divadlo svoji činnost definitivně.
      V roce 1966 se sešli mladí ochotníci při ZV ROH n.p. Svit, v sále restaurace U nádraží, aby obnovili divadelní tradici v obci.  Herci společně s režisérem J.Měřínským hráli většinou pohádky pro děti a mládež.
Po roce 2000 se snažili  mladí  ochotníci  vzkřísit činnost ochotnického divadla  v obci,  ale marně.
 
 
 
                  
                                                                                                 Cukrovarnický divadelní odbor , foto 1922                             Z českých mlýnů
 
 
 
                                                     
       Div. plakát s portréty hrušovanských ochotníků                                           Ochotníci ZV ROH n.p. Svit, "Strašidýlko Bublifuk"
 
 
 
                 
       
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek