Kdo byl kdo-hrušovanské osobnosti
MUDr. Hynek Světlík (2.ledna 1875 – 22.dubna 1945)
významná osobnost hasičského hnutí na Židlochovicku
MUDr. Hynek Světlík je významná postava židlochovického regionu. Pracoval aktivně nejen v hasičské župě, ale významně pomáhal rozvoji českého spolkového života. Pocházel ze známé rosické rodiny. Jeho otec byl významný hasičský funkcionář, který pracoval v mnoha spolcích. Hynek Světlík byl v době I.světové války vězněn pro svůj kladný vztah k Rusku. Do Hrušovan se přestěhoval v roce 1905 a začal zde pracovat jako lékař v cukerní rafinerii a v obci si otevřel soukromou ordinaci. Obětavě a nezištně se věnoval svým pacientům a ti ho měli rádi. Ještě dnes si někteří pamětníci na něho v dobrém vzpomenou. Pro svoje schopnosti byl uznávaným organizátorem hasičského a spolkového života v okolí. Roku 1918 jmenoval Zemský národní výbor v Brně MUDr. Hynka Světlíka velitelem Československého vojenského praporu okresu Židlochovice. Ten měl za úkol obsadit železniční trať od Modřic až k Zaječí, starat se o bezpečnost kraje. Tento svůj úkol beze zbytku splnil. V roce 1920 společně s některými členy hasičské župy se zasloužil o vznik okresního spolku červeného kříže, jehož byl předsedou. Pro své mnohé zásluhy o hasičstvo na Židlochovicku byla v roce 1923 přejmenována hasičská župa jménem svého starosty na „Hasičskou župu Dra Světlíka okresu židlochovického č.44“. Navštěvoval významné hasičské akce doma i v zahraničí.
V roce 1940, téměř slepý a nemocný, zřejmě pod hrozbou zatčení gestapem pro jeho meziválečnou hasičskou a vlasteneckou činnost přijal německé občanství. Podle svědectví své ženy zachránil mnoho českých rodin před nástupem na nucené práce tím, že jim vydával lékařská osvědčení o zdravotní neschopnosti. Jeho soukromé právní spory v době meziválečné a v období německé okupace byly po válce mylně spojovány s prozrazením židlochovské ilegální buňky „Obrana národa“, kterou vedl Fr. Čermák, s nímž byl doktor Světlík v letech 1939 – 1941 v civilním soudním sporu. Na konci II.světové války v roce 1945 doktor Světlík umírá a za několik měsíců (2.září) valná hromada župy jej prohlašuje za zrádce národa, je nařčen z kolaborace a udavačství Fr. Čermáka, které nikdy nebyly dokázány.
Je smutné, že dodnes se nenašel nikdo, kdo by očistil památku tohoto vynikajícího a obětavého organizátora hasičského a spolkového hnutí celého našeho regionu.
Marie Trnková (1886 – 1929)
Před 80. lety, (27.června 1929) se uzavřel život mladé Marie Trnkové. Narodila se 23.10.1886 v Hrušovanech , v rodině učitele Aloise Trnky, jako nejstarší ze čtyř dětí. Ve svém rodišti vychodila obecnou školu a pokračovala ve studiu na Vyšší dívčí škole v Brně. V roce 1905 ji zemřela matka. Otec i přesto, že se znovu oženil, nebyl schopen postarat se o mladší sourozence. Proto veškerá tíha a starost připadla na nejstarší dceru, která v té době žila ve velmi skromných podmínkách v Brně.
V roce 1908 nastoupila na místo úřednice ve Vesně. V roce 1919 byla přijata za mimořádnou posluchačku právnické fakulty Masarykovy univerzity. Pro své vyjimečné sociální cítění spojené s vrozeným i organizačním i schopnostm i byla přijata v roce 1922 do služeb České zemské péče o mládež. Zde pracuje v odboru ochrany matek a kojenců. V roce 1923 se stala členkou přípravného výboru k vybudování ústavu pro Matky a kojence na Moravě. Zasloužila se o založení 79 okresních odborů Ochrany matek a dětí a 159 lékařskými poradnami pro matky a děti. Marie neměla vlastní rodinu a právě proto s větší láskou pečovala o děti potřebné. Práce ji přinesla fyzické vyčerpání a náhlé zhoršení zdravotního stavu. V roce 1923 podstoupila léčebný pobyt v Tatranské Poljance, kde se seznámila s básníkem Jiřím Wolkrem.
V roce 1928 se vrátila do zaměstnání, ale její zdravotní stav se zkomplikoval a 27. června umírá.
T. G. Masaryk a Hrušovany u Brna
Významný filosof, politik a první prezident Československé republiky T. G. Masaryk přijel poprvé do naší obce
v roce 1882. Přijel spolu se svoji ženou a dětmi na prázdninovou návštěvu ke svým rodičům. Ti zde pobývali v letech 1882 – 1884 v domě č.p. 65 a č.p. 74. Otec zde pracoval jako šafář na statku.Podruhé v roce 1883. Rodina T.G.Masaryka bydlela v domě č.p. 21 – u Nečasů. Dům byl později zbořen, dnes je zde parkoviště letního kina.
Později, už jako prezident, přijížděl pravidelně v letních měsících mezi lety 1924 – 1933 do Židlochovic na zámek. Jeho cesta vlakem končívala na hrušovanském nádraží, po uvítání cestoval automobilem na zámek.Ve volných chvílích se projížděl na koni po okolních obcích.
V den 80. narozenin prezidenta T.G.Masaryka - 7.března 1930 v zasedací síni radnice slavnostní schůze obecního zastupitelstva. Zde starosta obce pan Fr. Hodovský podal návrh na jmenování T.G.Masaryka čestným občanem obce. Tento návrh byl jednomyslně zastupitelstvem schválen. Současně byl odeslán telegram panu prezidentovi, v kterém se mu oznámilo rozhodnutí zastupitelstva.
V květnu byl doručena odpověď z prezidentské kanceláře, dle níž prezident toto jmenování přijal. Diplom čestného občanství předal prezidentovi starosta pan Fr. Hodovský společně s panem J.Hortem (prvním náměstkem obecního úřadu) a panem Fr. Kelblem (druhým náměstkem obecního úřadu) na setkání s panem prezidentem při jeho letním pobytu na zámku v Židlochovicích v červnu 1930.
Na diplomu čestného občanství byla umístěna fotografie domu čp. 21, v němž T.G.Masaryk bydlel o prázdninách v roce 1882 a celkový pohled na obec.
Dům kde pobývalv Hrušovanech T.G. Masaryk Přivítání p. presidenta na hrušovanském nádraží Pamětní deska byla umístěna na domě
č.21, dnes na základní škole
Alois Mrštík (14.10.1886 - 24.2.1925)
Na počátku školního roku 1884/85 nastupuje na místo mladšího učitele v Hrušovanech spisovatel Alois Mrštík. Poprvé v obci s mládeží secvičil a na radnici uvedl divadelní představení. Podporoval místní občany v boji proti germanizační činnosti správy cukrovaru. Často chodíval do sousedních Židlochovic, kde navštěvoval besedy volného sdružení Omladina. V době prázdnin se těchto besed zůčastňoval i jeho mladší bratr
Vilém. Snaha Aloise Mrštíka o národní uvědomění a kulturní rozvoj v obci byla potrestána jeho přeložením do Těšan. Vyučování ve škole ukončil 30.3.1886.
Veselý Leopold
nar. 18.10.1898, holič, v TJ Sokol Hrušovany u Brna byl jednatelem, archivářem , vedoucím loutkového odboru a neúnavný organizátor kulturního dění v obci.
Veselý Antonín
( starší bratr Leopolda) nar. 11.5.1872, úředník, v hrušovanském Sokole byl vedoucím kina.
Veselý Antonín
(mladší bratr Leopolda) nar. 15.3.1903, poštovní úředník, v 30.letech minulého stol.byl náčelníkem TJ Sokol Hrušovany u Brna
Rodinu navštěvoval v jejich domě v ulici Tyršova č. 251 básník Petr Bezruč, přítel jejich sestry Františky Veselé.
